Co o našich výrobcích říkají zákazníci
„
Po pár letech pozorování dalekohledem 250/1500 jsem se rozhodl o vlastnoruční
stavbu skládacího dobsonu, většího průměru. Pro nákup optiky jsem se rozhodl kvůli
nejlepší ceně a referencí u Libora Němce, rozhodnutí padlo na zrcadlo 400/1800, po
nějakém čase Libor dodal optiku a já začal s vlastní stavbou. Nějaký čas trvalo
než jsem se rozhodl o jakou konstrukci půjde, a nakonec vyhrála překližková verze
s duralovými trubkami. Musím mu tímto poděkovat, protože kromě dodání optiky mi
i ochotně radil, a musím říci že to občas se mnou neměl jednoduché. A poděkování
patří i Martinu Myslivcovi za poskytnutí plánků svého dalekohledu a
inspiraci.. Po asi dvouch měsících, přišlo na řadu první pozorování. Musím říci,že
po prvním pozorování,kdy byla opravdu průzračná obloha po přechodu deštivé
oblačnosti, jsem byl v příjemném šoku, dalekohled mi úplně vyrazil dech. Zde je
výtah toho, co jsem Liborovi napsal hned po prvním pozorování.
Tomáš Růžička: čau Libore,tak jsem dneska v noci nějak nemohl spát a o půlnoci
jsem vykoukl ven a obloha byla po tom dešti vymetená, fakt super, tak jsem
okamžitě vytáhl dalekohled ven, a to jsem neměl dělat, poprvé jsem ho namířil na
Vlasy Bereniky, a málem jsem si sednul na prdel, ani jsem nevěděl, že tam je tolik
galaxií který jsou vidět. Potom jsem namířil na Lyru a takovou vypalovačku jakou
mi ukázala Prstencová mlhovina m57 jsem neviděl, no prostě jsem čuměl jako když
pozoruju poprvé. Potom jsem ještě přejel pár galaxií a u takový m51 jsem opět
skoprněl, když se mi ukázala scela zřetelně její ramena, o kterých jsem do té doby
jenom slyšel nebo si je mohl akorát domýšlet, myslím tím že jsem je opravdu
viděl!! Prostě boží.
Akorád teď jsem možná rok nepozoroval a ůplně jsem zapomněl
kde co na tý obloze je,budu si to muset oživit. ;) Nejsem žádnej odborník přes
optiku ,ale podle prvního pozorování bych řekl že zrcadla nemají chybu. A úplně
splnily moje očekávání.
“
 |
 |
 |
Tomáš Růžička,zrcadlo, Dobson 400/1800
„Když jsem se rozhodoval pořídit si většího dobsona, rozhodl jsem se pro výrobek Libora Němce a určitě jsem neudělal chybu. Jen v krátkosti. Jednalo se o teleskopický dobson 350/1750. Tubus byl zhotoven z překližky ze tří dílů které se zasouvaly do sebe. Konstrukce byla jednoduchá, ale bytelná. Za cele dva roky co jsem ho měl, vysouval, zasouval, převážel apod. jej nebylo třeba kolimovat! A po optické stránce? Měl jsem možnost jej srovnat s dalekohledy jiných známých českých i slovenských výrobců a můžu říci jediné. Tam, kde ostatním docházel dech a z hvězd se stávaly "knedlíky", tam byla optika Libora Němce v naprosté pohodě a hvězdy byly bodové. Kdyby mě 350ka nerozmazlila a po zkušenostech s ní nezatoužil po ještě větším průměru, abych viděl ještě více, tak bych jí nikdy neprodal.
Jediné co bych udělal je, že bych optiku nechal namontovat do trubkového tubusu, který se mi jeví vzhledem k přepravě ještě výhodnější. Po těchto zkušenostech (opakuji se) bych neměl obavy pořídit si u Libora Němce dobsona o větším průměru. Tolik tedy mé zkušenosti a pokud někdo uvažuje o pořízení dobsona, můžu výrobky Libora Němce jen doporučit. Myslím, že kvalita a cena jsou vyvážené. Jistě, existují i lepší dalekohledy ovšech jejich cena je úplně jinde a pro běžného astronoma amatéra naprosto nepřijatelná. Tolik tedy mé poznatky. S pozdravem Ludvík Rosinaj alias Bob z AF,Ostrava “
Ludvík Rosinaj, teleskopický dobson 350/1750
„Vždy jsem rád koukal na oblohu a obdivoval její krásu. Na koukání jsem používal obyčejný triedr. Jelikož jsem ho při pozorování držel v ruce, nebylo snadné udržet obraz klidný. Časem jsem však toužil podívat se na hvězdy trošku detailněji a proto jsem začal pátrat na internetu, jaké jsou možnosti pořízení dalekohledu. Nabídka je celkem velká a tak jsem začal číst různé články a recenze nabízených dalekohledů. Nakonec mně napadlo, že si dalekohled postavím sám. Na internetu jsem našel mimo jiné webové stránky pana Libora Němce, který vyrábí optiku i dalekohledy. Výměnou pár emailů jsem mu nastínil můj záměr postavit si dalekohled, nakonec jsem ale došel k závěru, že stavba tak malého dalekohledu by byla dražší než koupě již hotového přístroje.
Pan Němec mi nabídl dalekohled s primárním zrcadlem 310mm/1540mm (f/5). Moc jsem nad touto nabídkou přemýšlel a váhal, je to přece již jiná cenová skupina, ale po nabídce prodeje tohoto dalekohledu na splátky jsem neváhal a okamžitě dalekohled objednal ve skládácí verzi. Možnost snadného převážení pro mě totiž byla velmi důležitá. Dalekohledem se kouká bezvadně, nemusím u pozorování v zenitu klečet na zemi, posun ve vertikální i horizontální ose je plynulý, nikde se nic neklepe. Složení a rozložení dalekohledu je jednoduché a rychlé (dotažením šroubků). Navíc ve složeném stavu je dalekohled velice kompaktní. Co se týče přenášení z místa na místo, mohu ho přenést sám v rozloženém stavu, ve složeném už to je spíše práce pro dva lidi.
Při použití okuláru 5mm dostanu zvětšení kolem 308x a to už při pohledu na Měsíc nebo planety získávám vskutku nádherný obraz včetně mnoha charakteristických detailů. Pomocí okulárů 12mm a 20mm jsou nádherně vidět vzdálené vesmírné objekty a tak mám o zábavu při pozorování vždy postaráno. Např. mlhovina v souhvězdí Orionu se jeví jako nádherný hutný obláček se čtyřhvědou Trapez uprostřed.
Pánové Němec (optika) a Heršálek (mechanika) jsou skvělí lidé a komunikace s nimi je bezproblémová. Vždy když jsem se na ně obrátil s dotazem, rádi zodpověděli a dokonce mi rovnou nabídli řešení dotazovaného problému.“
Roman Kostka, trubkový dobson 310/1540
Když
jsem se rozhodoval, kde vzít pro svůj ultralehký přístroj zrcadlo,
hledal jsem něco tenkého, kolem 30mm. Nakonec padla volba na
zrcadlo o průměru 405mm a tloušťce 25mm (borofloat sklo), které
pochází od Libora Němce. Sice je to už opravdu tenké, ale rozhodl
jsem se, že to risknu a budu doufat, že se plochu podaří řádně
zfigurovat. Bylo mi jasné, že takto tenké zrcadlo bude vyžadovat
naprosto precizní uložení, a tak jsem zkonstruoval uložení na 27
bodech. Byl jsem velmi zvědavý na "první světlo". To se odehrálo ještě u Libora v jeho tubusu, ale zrcadlo leželo pouze na devíti bodech, bez boční podpory, pouze opřené o tři sloupky na bocích, takže při pozorování níže nad obzorem jeho průhyb způsoboval mírný astigmatismus. Pohled na Saturn (ten byl dost vysoko) byl ovšem nádherný, zvláště když byl malý seeing.
Když mi Libor zrcadlo předával, nejdřív se mu moc nechtělo, protože prý není tak dobré jak by si představoval, a že mi udělá nové. Ale nakonec jsem ho umluvil a zrcadlo si přesto vzal. Musím říci, že rozhodně nelituji. Po dohotovení dalekohledu a uložení na 27 bodů, s oporou po obvodu, a po vychytání drobných much v uložení, je nyní obraz prakticky bezvadný. Za vynikajících podmínek je možné bez problémů použít zvětšení 500x, kdy hvězda vykazuje symetrický difrakční obrazec, s jasně definovaným Airyho diskem a difrakčními kroužky okolo. Bohužel, takovéto podmínky jsou u nás dost velkou vzácností, takže takovým mým nejkratším běžně používaným okulárem je 7mm Nagler Type 6, který společně s Paracorrem a ohniskovou vzdáleností zrcadla 1738mm (f/4.3) poskytuje zv. 285x.“
Martin Myslivec, tenké 405mm f/4.3 zrcadlo
„Myšlenka
na stavbu vlastního dalekohledu ve mně dřímala dlouho před tím,
než jsem se k ní odhodlal. Impulsem byl až inzerát na
astronomickém fóru, který nabízel zrcadlo 250/ 1400, údajně vhodné
pro měnší zvětšení. Vzhledem k ceně nižší než je cena nového
sekundáru jsem neváhal a zrcadlo jsem měl během několik dní doma.
Protože zrcadlo pochází z dílny Libora Němce, kontaktoval
jsem ho s tím, zda ví něco o jeho údajné horší kvalitě. Libor
okamžitě nabídl, že optiku přeměří, v případě že by bylo pod
difrakčním limitem i zdarma dobrousí. Přeměření ukázalo, že
zrcadlo je na difrakčním limitu, takže jsem se mohl statečně
pustit do samotné konstrukce. Za zmínku ještě ale určitě stojí, že
od Libora jsem si ještě na místě koupil sekundár a za symbolickou
cenu i klícku na sekundár coby odložený náhradní díl z newtona
SkyWatcher. To mi výrazně ulehčilo práci, zrychlylo „vývoj“
a následné dokokončení dalekohledu.
Z původního záměru postavit
ultralehký skládací cestovní dalekohled záhy sešlo, jak se
ukázalo, bylo by třeba dlouhého plánování a výroby dílů na
zakázku. Proto jsem zvolil následující konstrukci: uložení zrcadla
z hliníkových profilů spojených do tvaru rovnostranného
trojúhelníku, jinak je celá montáž dřevěná. Hliníkové tyče se
napojují na kruh ručně vytvarovaný z profilu, ke kterému je
připevněna klícka sekundáru a okulárový výtah.
Od prvního řezu
ve dřevě až po první světlo uplynuly necelé tři týdny. První
pohled do dalekohledu byl pro mě strhující. Neměl jsem s podobným
příístrojem dosud žádnou zkušenost. V ten večer se sice
nasouvala vysoká oblačnost, ale asi hodinu a půl jsem mohl opravdu
bez dechu pozorovat objekty, které jsem znal jen jako nevýrazné
skvrnky z menších dalekohledů. V M31 jsem poprvé
v životě viděl i prachový pás (obloha ještě nebyla zcela
temná). Rychle jsem přeskočil na M27,M57 a zapadající M13.
Dvojhvězdokupa v Perseu ale asi nabídla ten večer ze všech
objektů nejkrásnější zážitek. Nejen že se oproti předchozím
pozorováním znásobil počet hvězd, ale poprvé jsem mohl jasně vidět
i barvy!
Při zatím posledním pozorování nad ránem 29. 12. 2009
jsem mimo jiné zamířil dalekohled na kulové hvězdokupy M3, M13 a
M92. Všechny tři se daly rozložit na barevné hvězdy ve všech
zvětšeních (44x, 82x a 200x). Na závěr jsem si nechal pozorování
Saturnu a Marsu. Přestože jsem nikdy netíhnul k pozorování
planet, tentokrát mi zůstala čelist opravdu hodně nízko. Na Marsu
byl jasně patrné albedové útvary, rozlišitelné na minimálně dvě až
tři samostatnější plochy, a byla vidět i polární čepička.
Nejkrásnější planeta sluneční soustavy Saturn posunula moje
překvapení snad až do rozměrů nirvány. Na kotoučku planety byl
patrný stín prstenců, vidět byly i mezery mezi nimi a
planetou po obou stranách disku. Na planetě byl zřetelný tmavší
pás jižně od prstenců. A jsem si téměř jistý, že jsem alespoň na
chvilku zahlédl i Cassiniho dělení. Od okuláru mě odehnal až mráz
a svítání, spolu se zhoršujícím se seeingem. Rozhodně jsem ale
nečekal, že zrcadlem, které jsem koupil jako „méně povedený
kus“ (v pořadí 19. výrobek Libora Němce), bude možné
pozorovat objekty a útvary, které jsem dosud znal jen
z fotografií. “
Jan Čamek, zrcadlo 250/1400
Po
mnoha letech pozorování 15cm dalekohledem jsem se rozhodl
postoupit o kousek výš. Vždycky jsem si chtěl postavit vlastní
dalekohled a proto jsem využil situace a pustil se do výroby
skládacího 25cm dobsona. Chtěl jsem mít neobyčejný dalekohled - a
srdcem neobyčejného dalekohledu je kvalitní optika.
Když jsem
prověřoval různé zdroje parabolických zrcadel, padla mi do oka
nabídka Libora Němce - měl hotové 250mm zrcadlo s ideální
světelností f/5.3, u kterého uváděl Strehlův koeficient s hodnotou
vynikajících 0,98! Cena byla velmi příznivá a tak jsem neváhal a
zrcadlo objednal. Zpočátku jsem byl poněkud skeptický - přeci jen,
optika s takovou kvalitou patří mezi světovou extratřídu a cena
podobných zrcadel se pohybuje podstatně výše. Prvotní testy
ukazovaly na mírné překorigování, což jsem bral jako potvrzení
toho, že moje počáteční skepse byla oprávněná.
Poté jsem si
ovšem objednal nový špičkový sekundár od Antares optics a svůj
dalekohled vybavil "rukávem" pro zamezení turbulencí
uvnitř tubusu. WOW, kvalita obrazu byla najednou naprosto
fantastická! Startest je nyní téměř dokonalý a když je dobrý
seeing, můj dalekohled dává neuvěřitelně ostrý a kontrastní obraz.
Za příznivých podmínek jsem pozoroval Měsíc s téměř
šestisetnásobným zvětšením - je těžké najít slova, která by
dostatečně vystihovala ten pohled. Jako z okna lodi Apollo... Při
přímém srovnání s 20 a 30cm SCT známého výrobce byl obraz v mém
přístroji o třídu lepší. Viděl jsem s ním centrální hvězdu v
Prstencové mlhovině a spatřil mnohé objekty na hranici 15.
magnitudy. O vynikající kvalitě Liborova zrcadla nyní ani v
nejmenším nepochybuji - pokud sháníte výbornou optiku, mohu VŘELE
doporučit. Já jsem na 100% spokojený.“
Michal Bareš, 250mm f/5.3 zrcadlo
„Jelikož se považuji za kutila, bylo
vždy mým snem postavit si větší dalekohled. Na výrobu optiky jsem
se ale jaksi "necítil". Proto jsem začal pátrat na
internetu po výrobcích optiky. Jak už to tak bývá, člověk si dost
často vybírá podle ceny výrobku (pokud zrovna stavíte barák, tak
to ani jinak nejde- můj případ). Po krátkém hledání jsem narazil
na stránky Libora Němce. Vyměnili jsme si spolu pár e-mailů, kde
jsme se dohodli na parametrech zrcadla, dodací lhůtě a ostatních
detailech. Když mi Libor sdělil požadovanou cenu, tak jsem si
zrcadlo okamžitě objednal- byl jsem s cenou mile
překvapen.
Dalekohled jsem chtěl primárně používat na
astrofotografii, proto jsem zvolil ne až tak velké zrcadlo, ale
osvědčenou "klasiku"- parabolické zrcadlo s průměrem
200mm a světelností f/4.3. Libor mi ještě doporučil výrobce pro
sekundární zrcátko a tak jsem mohl začít se stavbou. Optika byla
vyrobena v dohodnuté době. Z důvodu nedostatku volného času jsem
ovšem dalekohled dokončil až o pár měsíců později...
Po
pořízení prvních fotografií jsem začal o kvalitě zrcadla
pochybovat. U jasných hvězd byl místo klasického difrakčního kříže
způsobeného držákem sekundárního zrcátka difrakční obrazec složen
z velkého množství jemných paprsků - hvězdy byly "chlupaté".
Po pár testech jsem ale zjistil, že tato chlupatost je způsobena
neostrým okrajem tubusu polepeným černou sametovou tapetou. Po
výrobě malé clonky na okraj tubusu byl již difrakční obrazec
takový, jaký má být. Zrcadlo je tedy v naprostém pořádku.
Pro
vizuální pozorování jsem s optikou také spokojený. Za ideálních
podmínek mohu pro Měsíc použít zvětšení 400-500x bez výrazného
zhoršení kvality obrazu. Při pohledu na Plejády, Jupiter či Saturn
se mi vždy rozklepou kolena :). Prostě nádhera, u Plejád krásné
ostré hvězdy, u planet kvalitní kontrastní obraz (samozřejmě v
mezích velikosti optiky). Na adresu Libora mohu říci jen to, že
jednání s ním byla vždy naprosto korektní, bezproblémová a když se
k tomu ještě přidá příznivá cena a nakonec i kvalita tak nemám
žádných výhrad. Mám v plánu stavbu nějakého většího Dobsona
(400-500mm) a optiku mi bude zase dělat Libor...“
|
M33 |
M27 |
M78 |
|
M31 |
||
František Bílek, zrcadlo pro Newton 200/860
„Od května 2007 mám k dispozici Liborův
teleskop o průměru 400mm a ohniskové vzdálenosti 1800mm. Předávali
jsme si jej tehdy během setkání na Hvězdobraní v Liticích. Před
tímto teleskopem jsem měl také třístovku stejné konstrukce a byl
jsem s ní velmi spokojený. Při koupi většího přístroje byla pak
volba jasná.
V dalších měsících počasí přálo, a tudíž jsem mohl
teleskop pořádně vyzkoušet na různých objektech. Po té třístovce
jsem nepředpokládal nějaké pronikavé zlepšení prokreslení objektů,
nicméně jsem byl velmi příjemně překvapen možnostmi, které se
přede mnou odkryly. Na průměru záleží… Nesmírnou pomocí je
skladnost dalekohledu. Rozměry ve složeném stavu jsou dostatečně
malé na to, aby se vlezl do standardního osobního vozu. Skládání –
vysouvání tubusu je jednoduché a rychlé, díky chytré konstrukci a
přesnému zpracování dílů. Šrouby zapadají do závitových otvorů bez
nějakého složitého hledání správné polohy tubusu, stačí vytáhnout
na doraz a sedne to. Chod Dobsonovy montáže je hladký jak v
azimutu, tak také v elevaci a umožňuje jemné korekce i při větších
zvětšeních. Nevím tedy, proč se tvrdí, že Dobsony všeobecně jsou
velmi neohrabané pro pozorování blízko zenitu. S tímto jsem nikdy
neměl nějaké nepřekonatelné potíže a vždy jsem se dostal tam, kam
jsem potřeboval.
Velký průměr dalekohledu umožňuje skutečně
hluboké pohledy do vesmíru. Bez problémů jsem se za dobrého
seeingu dostal na 15,5mag, tedy limit dané optiky. U plošných
objektů jsem schopen vystopovat kometu již při 14,5mag. Galaxii,
která má 15mag. Naprosto úžasné jsou pohledy do členitých mlhovin,
nebo na kulové hvězdokupy. I v galaxiích je možné vidět zajímavé
detaily, v kupách galaxií, zejména mě překvapila Abell 1656, je
pak možné spatřit skutečně desítky těchto objektů, to je něco
naprosto uzemňujícícho. Primárně používám dalekohled pro vizuální
odhady jasností komet. Tento teleskop je vrcholem toho, co jsem
doposud měl. Splňuje všechny mé požadavky na kvalitu výrobního
zpracování, kvalitu zobrazení, mobilitu. Je to dobrý kus Libore –
Děkuju. “
Michal Kobliha, teleskopický dobson 400/1800
„Pořídil jsem si 254mm zrcadlo a po
různých (vesměs ne moc uspěšných) pokusech o stavbu dalekohledu
jsem se rozhodl, že to svěřím někomu, kdo to umí. Volba padla na
Libora Němce (v té době jsem neměl moc přehled kdo dělá jak dobré
dalekohledy ale domluvili jsme se na velmi příznivé ceně). Když
jsem u něj viděl pár hotových dalekohledů, začal jsem rozmýšlet,
zda si nepřiplatím a nepořídím si rovou skládací třístovku.
Netrvalo dlouho, zavolal jsem Liborovi a bylo rozhodnuto.
Takže
dnes mám skládacího Newtona 300mm/1500mm na Dobsonově montáži. Vše
funguje perfektě, optika kreslí nádherně, ovšem za hlavní přednost
považuji obsluhu. Složení/rozložení nečiní žádné problémy, nic
nedrhne a síla není zapotřebí. Vzhledem k robustní konstrukci není
nutné časté kolimování, přestože tubus je trojdílný. Samonté
pozorování je rovněž bez problému. Pravda, dnes bych si připlatil
za ložisko do vertikální osy, ale při nákupu jsem měl omezené
finance. Přesto se mi i s teflonem podařilo bez problémů pozorovat
přelet ISS při cca 90x zvětšení (bylo možné rozlišit jednotlivé
moduly, obličeje astronautů však nikoliv :-). Udržet Saturn při
333x zvětšení rovněž není až takový problém.
Dalekohled mi
slouží dva roky, zatím stále k mé plné spokojenosti. Pokud chcete
dalekohled na pozorování a nemáte na zahradě stabilní hvězdárnu,
pak budete skládacím dobsonem nadšeni. Mechanicky i opticky je na
vynikající urovni a poměř skladnost/průměr je bezkonkurenční.“
Martin Kočí, teleskopický dobson 300/1500
„Dlouho jsem na oblohu koukal jen tak
očima nebo maximálně triedrem. Čím dál víc mi to ale přestávalo
stačit a tak jsem se začal pídit po nějakém přístroji, který by
byl určený už přímo pro pozorování hvězd. Začal jsem nejdříve
hledat u komerčních výrobců, ale nakonec mi někdo poradil, že
kvalita nebývá valná a že existují i lidé, kteří dělají
dalekohledy na zakázku a s lepší kvalitou. A tak jsem nejdříve
narazil na stránky p.Drbohlava a viděl jsem, že je možné mít
dalekohled i o takových rozměrech, o kterých se mi nikdy ani
nesnilo! Mělo to ale háček - byly příliš těžké a neskladné, a já
potřeboval vyjíždět za hvězdami mimo město. Ale naštěstí jsem
našel i stránky Libora Němce a najednou jsem zjistil, že je pro mě
"velký" dalekohled dostupný i z praktického hlediska!
Moc dlouho jsem neváhal (byl jsem opravdu dost natěšený) a
dalekohled objednal.
Stavba trvala necelý rok a jde o
skládacího Dobsona, s průměrem 250mm a ohniskem 1500mm. Váží
pouhých 12kg a složit jde tak, že se mi v pohodě vejde na výšku na
jedno sedadlo auta. Trochu jsem se bál toho, že sestavení do
"pracovního" stavu bude vždycky potíž, ale vše je
navrženo a uděláno tak, že mi to nyní trvá méně než 5 minut,
zvládnu to sám bez pomoci a rozhodně to není žádný "opruz",
naopak. V ložiscích z teflonu běhá velmi příjemně, nedrhnou, ani
nekloužou přehnaně moc, takže pohyb je krásně plynulý a nyní
dokážu sledovat např. přelet ISS tak, že jí prakticky stále držím
v zorném poli. Další věcí, která mě překvapila, je udržení
kolimace. Obával jsem se, že při častém skládání a rozkládání,
budu muset kolimovat snad každou noc, ale opak je pravdou, a
kolimuji jen opravdu zřídka, a to ještě spíš pro tréning, protože
to prakticky opravdu není třeba :-)
Když jsem si celý
dalekohled jel tenkrát k Liborovi převzít, první objekt, na který
jsme "zkušebně" zamířili, byl Saturn. To, co jsem viděl,
jsem ale opravdu nečekal! Bylo ještě šero, a v zorném poli se
objevil nádherný obrázek planety, s krásným prstencem rozděleným
temným širokým pruhem - Cassiniho dělením, a o kousek dál dalším
uzoučkým temným pásem - Enckeho dělením. Teď se Saturn zavírá a už
to není ono, ale těším se zas za pár let, ten pohled byl prostě
dokonalý a často jsem se jím ještě kochal.
Vídám bez problému
hvězdy o 14.magnitudě, počet NGC galaxií, které lze vidět, je
prostě obrovský, a co se týká zvětšení, nejkratším okulárem kterým
disponuji je f=4mm, jenž dává zvětšení 375x... A vím, že
limitující pro mě není kvalita optiky, ale kvalita ovzduší
(seeing). Ale když podmínky dovolí, Měsíc v tomto zvětšení je
prostě nádherný! Určitě by optika snesla ještě větší zvětšení, ale
to je už nepohodlné i z hlediska velmi rychlého pohybu objektu
mimo zorné pole. Vím, že jsem se svou volbou nešlápl vedle, a to
je možná i důvod, že při touze o další krok vpřed (ještě větší
průměr), jsem opět kontaktoval Libora a objednal jsem si dalšího,
tentokrát 400mm-ového Dobsona, což je asi maximum, co lze
obsloužit v jednom člověku a převážet v běžném osobním autě.
Nakonec i jednání s Liborem je velmi solidní, zvláště, když je
ochoten se každému v jeho požadavcích přizpůsobit.
Jsem
přesvědený, že víc pro své zážitky pod hvězdnou oblohou udělat
nemůžu. A už teď se těším, až se mi tenhle další sen splní :-)“
Jan Mikát, teleskopický dobson 250/1500
